Blog, Strana 3
Dokáže změnit hodnotu pozemku, na kterém stojí. Nejstarší kousky zažily první mezopotamské osadníky a ty nejmenší rostoucí exempláře nejsou větší než propiska. Dřevo je prostě materiál plný zajímavostí. Přečtěte si, které nás zaujaly nejvíc.
- Na světě byste napočítali více než 23 000 druhů stromů.
- Dřevo je tvořeno kombinací živých, umírajících a odumřelých buněk.
- Stromy nikdy neumírají na stáří, pokaždé je to vinou škůdců, nemocí nebo lidskou rukou.
- Nejkratším stromem na světě je tzv. trpasličí vrba, dorůstá do výšky maximálně 10 cm a potkáte ji v tundře.
- Nejvyšší stromy se mohou vyšplhat až přes 100 metrů. Rostou v Austrálii nebo Severní Americe, už jsme o nich psali tady: Rekordmani mezi stromy.
- Král mezi giganty, sekvojovec obrovský, by klidně mohl být prohlášen za největší žijící organismus na zemi, nebýt jisté houby z amerického Oregonu. Ta ho se svým 880 hektary rozložitým podhoubím odsunula na stříbrnou příčku.
- Největším tropickým pralesem je ten amazonský, rozléhá se na neuvěřitelných 5 500 000 km².
- Nejstarším stromem na světě je švédský smrk Old Tjikko. Vědci odhadují, že na svém místě stojí už přes 9900 let.
- Stromy ve městě žijí v průměru o 13 let kratčeji než ty, které rostou volně v přírodě.
- Olivovníky jsou sice nejproduktivnější kolem dvacátého roku, ale chutné olivy plodí i 150 a více let.
- Mokré dřevo vede elektřinu. Suché ne.
- Rozdělení na měkká a tvrdá dřeva nesouvisí ani tolik se samotným dřevem, jako se strukturou stromů, jejich listy a semeny. Proto měkká dřeva nejsou ve skutečnosti pokaždé měkčí než tvrdá dřeva.
- Buk bílý nejsnáze ohnete nad parou.
- Dobře udržované stromy dokážou podle některých zjištění zvýšit hodnotu pozemku až o 27 % (pesimisté odhadují 14 %).
- Stromy získávají 90 % živin ze vzduchu, jen 10 % z půdy.
Zdroj: www.milujemedrevo.cz
Produkuje kyslík – jeden vzrostlý strom vyprodukuje takové množství kyslíku, které pokryje potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí
Je stanovištěm mnoha organismů – stromy jsou útočištěm a domovem mnohých organismů (tesaříci, strakapoud, veverka, atd.)
Utváří krajinný ráz – stromy zvyšují estetickou hodnotu krajiny a přispívají k její ekologické stabilitě
Tlumí hluk – stromy fungují jako protihluková bariéra u dopravních koridorů a lidských sídel
Zachycuje prach a škodliviny – stromy zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu škodlivých emisí a přeměňují je na kyslík
Vytváří stín – ve stínu stromů je pocitová teplota vzduchu až o 5°C nižší než na přímém slunci
Zadržuje vodu – stromový kořenový systém má v krajině retenční funkci, kdy zadržuje v půdě vodu, která by jinak byla nadměrně rychlým způsobem odvedena z krajiny
Inspiruje nás – stromy se stávají předlohou a podnětem k tvorbě mnohých uměleckých děl
Je stavebním a výrobním materiálem – od pradávna je dřevo užíváno jako základní stavební materiál nebo jako surovina k výrobě mnoha lidských výrobků
Je materiálem k výrobě našich designových prkýnek hoblhome
Aleje člověk začal vysazovat už odpradávna, aby jej chránily na cestách v horkých dnech před sluncem, či proti větru a dešti za nepříznivého, bouřlivého počasí. Jejich význam a účel je opravdu mnohostranný:
- Aleje a stromořadí mají nepostradatelný význam zejména pro krajinný ráz české krajiny a utváří její harmonický charakter – souhrnně lze tedy říci, že základní funkcí alejí je funkce estetická.
- Další důležitou funkcí je ochrana cestovatelů využívajících dopravních komunikací před slunečním svitem. Aleje brání před oslněním sluncem a také chrání samotnou vozovku před jejím znehodnocením v důsledku silného slunečního žáru – dochází pak méně k přehřívání vozovky a následným vyjížděním kolejí do změklého asfaltu či před praskáním povrchu silnic.
- Jako další význam lez uvést fakt, že usnadňují orientaci na vozovce za nepříznivých podmínek počasí (déšť, mlha) a určují směr. V zimě snižují riziko tvorby sněhových jazyků.
- Dále pak stromy pohlcují jemný poletavý prach a další škodlivé produkty automobilové dopravy a zabraňují tak ve větší míře přenosu těchto látek do okolí vozovky, naopak aleje omezují víření prachu z přilehlých polí na vozovku a působí jako přírodní větrolamy. Větrolamy jsou důležitými prvky ve snižování větrné eroze.
- Z ekologického hlediska je dalším významem alejí skutečnost, že stromy obecně spotřebovávají oxid uhličitý jakožto škodlivý skleníkový plyn způsobující změnu klimatu a dokáží vytvářet kyslík.
- Příznivým vlivem alejí pro člověka je jejich protihluková funkce – omezení hluku z dopravních komunikací směrem k obytným zástavbám je značné, zejména pokud je alej či stromořadí doplněna i keřovým patrem.
- V neposlední řadě jsou aleje důležité pro zvířectvo, kdy tvoří jejich domov, či migrační zónu – jedná se zejména o hmyz, ptáky a drobné živočichy.
NEHODOVOST NA SILNICÍCH
Mnoho lidí si spojuje stromy okolo vozovky s dopravní nehodovostí. Právě tato údajná nebezpečnost alejí pro silniční provoz vede k návrhům, aby stromy od dopravních komunikací zmizely. Docílí se však kácením alejí požadovaného efektu?
Dle francouzské studie aleje riziko smrtelných nehod nezvyšují. Zjistilo se, že i v okresech Francie, kde je desetkrát vyšší hustota alejí, než je francouzský průměr, je riziko nehodovosti třikrát nižší. Aleje zkrátka nejsou zásadní příčinou zvyšování smrtelných nehod. Naopak. Řidiči by měli aleje využívat k vyčtení informací o průběhu vozovky – aleje naznačují zatáčky, zvyšují možnost předvídat následující směr cesty, míhající se stromy vedou řidiče ke zpomalení jízdy atd. K odstranění stromů v nebezpečných dopravních úsecích by se mělo přistoupit jen tehdy, pokud snížení rizika nehody nelze již dosáhnout jiným způsobem – například instalací svodidel, která odvrátí přímí střet vozidla se stromy, v rámci dopravního značení aplikovat vodící tabule upozorňující na nebezpečné zatáčky, snížení dovolené rychlosti vozidel a jiné. Musíme si uvědomit, že strom neskočí řidiči do cesty. V mnohých případech je na vině právě sám řidič a jeho nepozornost.