Blog, Strana 3
Jsou dřeviny, ze kterých nevyřezávám, ale zajímám se o ně, protože mají zázračný účinek na naše těla. Mezi ně patří i santalové dřevo. Na západě je olej ze santalového dřeva známý především pro své použití v kosmetice a parfumerii. Používá se jako základ dřevitých vůni pro svou bohatou, sametově sladkou a hřejivou povahu. Díky účinkům na pokožku se přidává do tělových olejů a krémů. Santalové dřevo má však bohatou historii. V tomto ohledu lze svým významem přirovnat ke kadidlu.
Kadidlo a santalové dřevo představují prazáklad aromaterapiea účinky těchto esencí nejsou omezeny pouze na tělo, ale působí i na duši. Santalové dřevo bylo využíváno vždy také k náboženským obřadům. Tradiční čínská medicína jej po tisíciletí užívá jako léčiva, stejně jako ajurvéda. Účinky a způsoby použití santalového dřeva jsou skutečně široké. Aromaterapie užívá esenciálního oleje ze santalového dřeva často, protože jeho účinky jsou velmi pozitivní a jeho exotická příjemná vůnědokáže navodit příjemné pocity.
AROMATERAPIE A LÉČITELSTVÍ
Santalové dřevo dělíme na bílé a červené. V aromaterapii se používají vonné silice Santalovníku bílého (Santalum album). Červený santal se používá častěji v léčitelství, ale lze jej použít i jako vykuřovadlo při meditaci či náboženských rituálech. V medicíně se z červeného santalu dělají odvary. Santal působí jako antirevmatikum, léčí onemocnění ledvin, dnu a podporuje činnost metabolismu. Santalový olej je zvláštní tím, že si svou jedinečnou vůni i účinky uchovává i desítky let po zpracování. V optimálních podmínkách se nezkazí.
AROMATERAPIE A ÚČINKY SANTALOVÉHO DŘEVA
Jak nám může éterický olej ze santalového dřeva pomoci? Santalové dřevo má:
- protizánětlivé účinky – prokázal se např. účinek na některé bakterie. Santalový olej dokáže zničit bakterie Staphylococcus aureus, který je prakticky rezistentní vůči chemickým antibiotikům. Ničí i další choroboplodné zárodky a kvasinky.
- dezinfekční účinky – čistí vzduch (ordinace, čekárny)
- podporuje činnost imunitního systému
- pomáhá při nadýmání
- při zánětech močových cest
- při některých gynekologických infekcích (výtoky, kvasinky)
- pomáhá při kašli, suchém či chronickém
- léčí laryngitidu, chrapot a přetížené hlasivky
- mírní bolesti hlavy
- výtečné účinky má santalové dřevo na kůži – vhodný zejména pro pleť suchou, zralou, citlivou
Santalové dřevo je vhodné pro ženy i muže. Osvědčilo se i při potížích s akné a jinými vyrážkami. Snižuje tvorbu vrásek. Má hojivé účinky, urychluje hojení ran, zklidňuje zarudlou a podrážděnou pokožku. Santalové dřevo působí dokonce jako přírodní filtr proti UV záření.
SANTALOVÉ DŘEVO MÁ BOHATÉ ÚČINKY TAKÉ NA PSYCHIKU:
- posiluje psychickou odolnost
- pomáhá při koncentraci, ale i při relaxaci
- harmonizuje a stabilizuje při emočním vypětí
- časté užití při meditacích, povzbuzuje duchovní síly, spojuje s duchovním světem
- antidepresivní účinky
- odstraňuje stres, úzkost, nespavost
- afrodiziakum – jemně erotizuje a současně uvolňuje. Vůni santalu se někdy říká „vůně zamilovaných“
SANTALOVÉ DŘEVO A JEHO PRAKTICKÉ VYUŽITÍ
Esenciální olej se přidává do mýdel, mastí, krémů, šamponů a parfémů. Koupele s přidáním tohoto oleje působí také výborně na pokožku a pohladí i duši. Prášek ze santalového dřeva je oblíbenou ingrediencí, která se přidává do pleťových masek. Prášek můžeme rozmíchat i do oblíbeného krému. Santalový prášek pomáhá pleť zjemnit, vyhladit a rozzářit.
Při inhalaci použijeme tradičně aromalampu nebo lze ve formě prášku přidat ke kadidlu pro vykuřování. Oblíbené jsou také vonné tyčinky. Jejich vůně je silná, sladká a omamná. Vůně santalového dřeva je v Číně spojena s vyjádřením úcty, v hinduistických a buddhistických tradicích nesmí tyto vonné tyčinky chybět při žádném obřadu či modlitbě. Santalové dřevo nechybí ani při pohřebních obřadech.
Santalová pasta se využívá pro požehnání, troška pasty se vetře do čela tam, kde se nachází šestá čakra (třetí oko). Pomáhá tak zahájit meditaci a snáze se spojit s vnitřním světem. Santalové dřevo a kadidlo mají společné působení v oblasti jasnovidectví, intuice, mimosmyslového poznání a spojení s duchovními světy. Říká se, že zahání zlé duchy. Tím jsou tyto esence jedinečné.
SANTALOVÉ DŘEVO A SPRÁVNÝ VÝBĚR ESENCE
Při používání santalového dřeva bychom měli velmi pečlivě vybírat výrobce či dodavatele. Těžba santalového dřeva je nákladná, zpřísňují se pravidla pro jeho těžbu a vývoz z Indie, neboť indická vláda těžbu reguluje. Jeho cena stoupá, a to i s ohledem na omezené množství stromů. Tyto faktory vedou k tomu, že se éterický olej nepoctivými výrobci ředí, falšuje, přidávají se chemická aromata. Takový olej může být toxický a může více uškodit, než pomoci.
Zdroj: www.spektrumzdravi.cz
S blížící se zimou nastává nejvyšší čas zazimovat zahradu. Speciální péči vyžadují také stromy, jinak by náročné podmínky v zimních teplotách nemusely přežít. Podzim je ale také ideální dobou pro výsadbu dalších stromů.
Prvním krokem při přípravě zahrady na zimu by mělo být sklizení všech plodů, protože případné hnijící plody by se staly zdrojem nebezpečných bakterií. Hned potom shrabejte listí. Listy jsou sice ideálním přírodním izolantem vhodným k tomu, abychom je kolem kmene stromu rozsypali a chránili tak kořenovou část před nepříznivým počasím, ale ne všechny stromy k tomu mají vhodné listí.
Absolutně nevhodný je ořešák, jeho listí byste měli okamžitě vyhodit nebo spálit. Ale ani ovocné stromy se k tomuto účelu příliš nehodí. Jejich listí totiž rychle hnije a navíc obsahuje zárodky škodlivých bakterií, které stromům ubližují. Na tzv. mulčování je nejvhodnější dubové a bukové listí.
Pokud chcete svojí zahradu obohatit o nový stromek, podzim je ideální dobou pro výsadbu. Díky vlhkému počasí mají mladé stromky dostatek vláhy. Před výsadbou je potřeba připravit si dobře půdu a nasypat do díry hnojivo. Hlínu kolem kmene stromu pak pečlivě udusejte, kdyby tam zůstaly vzduchové kapsy, mohla by se tam vytvářet plíseň.
Podzim je také ideálním obdobím pro prořez stromků. Zbavíte se tak suchých větví, které by strom oslabovaly a mohly se zlomit pod tíhou sněhu.
Stromy je potřeba chránit před divokou zvěří. Srnky či zajíci v zimě nepohrdnou jakoukoliv potravou, včetně kůry vašich stromů. Kvůli nedostatku potravy se stahují blíže k lidským obydlím a neokousávají už jen stromky v lese.
Proto je potřeba kmen stromu omotat pletivem nebo speciální fólií. Mějte na paměti, že když napadne sníh, dostanou se zvířata i na větvičky, na něž by se normálně nedostala. Proto kombinujte omotání pletivem také s postřikem zapáchajícími repelenty, které zvířata odradí.
Zkušení zahrádkáři natírají kmeny vápnem. Bílá barva totiž odráží sluneční světlo a brání tomu, aby se na jaře stromek předčasně probudil. Mrazivé noci by jej mohly zahubit.
Zdroj: www.tn.nova.cz
Dokáže změnit hodnotu pozemku, na kterém stojí. Nejstarší kousky zažily první mezopotamské osadníky a ty nejmenší rostoucí exempláře nejsou větší než propiska. Dřevo je prostě materiál plný zajímavostí. Přečtěte si, které nás zaujaly nejvíc.
- Na světě byste napočítali více než 23 000 druhů stromů.
- Dřevo je tvořeno kombinací živých, umírajících a odumřelých buněk.
- Stromy nikdy neumírají na stáří, pokaždé je to vinou škůdců, nemocí nebo lidskou rukou.
- Nejkratším stromem na světě je tzv. trpasličí vrba, dorůstá do výšky maximálně 10 cm a potkáte ji v tundře.
- Nejvyšší stromy se mohou vyšplhat až přes 100 metrů. Rostou v Austrálii nebo Severní Americe, už jsme o nich psali tady: Rekordmani mezi stromy.
- Král mezi giganty, sekvojovec obrovský, by klidně mohl být prohlášen za největší žijící organismus na zemi, nebýt jisté houby z amerického Oregonu. Ta ho se svým 880 hektary rozložitým podhoubím odsunula na stříbrnou příčku.
- Největším tropickým pralesem je ten amazonský, rozléhá se na neuvěřitelných 5 500 000 km².
- Nejstarším stromem na světě je švédský smrk Old Tjikko. Vědci odhadují, že na svém místě stojí už přes 9900 let.
- Stromy ve městě žijí v průměru o 13 let kratčeji než ty, které rostou volně v přírodě.
- Olivovníky jsou sice nejproduktivnější kolem dvacátého roku, ale chutné olivy plodí i 150 a více let.
- Mokré dřevo vede elektřinu. Suché ne.
- Rozdělení na měkká a tvrdá dřeva nesouvisí ani tolik se samotným dřevem, jako se strukturou stromů, jejich listy a semeny. Proto měkká dřeva nejsou ve skutečnosti pokaždé měkčí než tvrdá dřeva.
- Buk bílý nejsnáze ohnete nad parou.
- Dobře udržované stromy dokážou podle některých zjištění zvýšit hodnotu pozemku až o 27 % (pesimisté odhadují 14 %).
- Stromy získávají 90 % živin ze vzduchu, jen 10 % z půdy.
Zdroj: www.milujemedrevo.cz
Produkuje kyslík – jeden vzrostlý strom vyprodukuje takové množství kyslíku, které pokryje potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí
Je stanovištěm mnoha organismů – stromy jsou útočištěm a domovem mnohých organismů (tesaříci, strakapoud, veverka, atd.)
Utváří krajinný ráz – stromy zvyšují estetickou hodnotu krajiny a přispívají k její ekologické stabilitě
Tlumí hluk – stromy fungují jako protihluková bariéra u dopravních koridorů a lidských sídel
Zachycuje prach a škodliviny – stromy zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu škodlivých emisí a přeměňují je na kyslík
Vytváří stín – ve stínu stromů je pocitová teplota vzduchu až o 5°C nižší než na přímém slunci
Zadržuje vodu – stromový kořenový systém má v krajině retenční funkci, kdy zadržuje v půdě vodu, která by jinak byla nadměrně rychlým způsobem odvedena z krajiny
Inspiruje nás – stromy se stávají předlohou a podnětem k tvorbě mnohých uměleckých děl
Je stavebním a výrobním materiálem – od pradávna je dřevo užíváno jako základní stavební materiál nebo jako surovina k výrobě mnoha lidských výrobků
Je materiálem k výrobě našich designových prkýnek hoblhome
Aleje člověk začal vysazovat už odpradávna, aby jej chránily na cestách v horkých dnech před sluncem, či proti větru a dešti za nepříznivého, bouřlivého počasí. Jejich význam a účel je opravdu mnohostranný:
- Aleje a stromořadí mají nepostradatelný význam zejména pro krajinný ráz české krajiny a utváří její harmonický charakter – souhrnně lze tedy říci, že základní funkcí alejí je funkce estetická.
- Další důležitou funkcí je ochrana cestovatelů využívajících dopravních komunikací před slunečním svitem. Aleje brání před oslněním sluncem a také chrání samotnou vozovku před jejím znehodnocením v důsledku silného slunečního žáru – dochází pak méně k přehřívání vozovky a následným vyjížděním kolejí do změklého asfaltu či před praskáním povrchu silnic.
- Jako další význam lez uvést fakt, že usnadňují orientaci na vozovce za nepříznivých podmínek počasí (déšť, mlha) a určují směr. V zimě snižují riziko tvorby sněhových jazyků.
- Dále pak stromy pohlcují jemný poletavý prach a další škodlivé produkty automobilové dopravy a zabraňují tak ve větší míře přenosu těchto látek do okolí vozovky, naopak aleje omezují víření prachu z přilehlých polí na vozovku a působí jako přírodní větrolamy. Větrolamy jsou důležitými prvky ve snižování větrné eroze.
- Z ekologického hlediska je dalším významem alejí skutečnost, že stromy obecně spotřebovávají oxid uhličitý jakožto škodlivý skleníkový plyn způsobující změnu klimatu a dokáží vytvářet kyslík.
- Příznivým vlivem alejí pro člověka je jejich protihluková funkce – omezení hluku z dopravních komunikací směrem k obytným zástavbám je značné, zejména pokud je alej či stromořadí doplněna i keřovým patrem.
- V neposlední řadě jsou aleje důležité pro zvířectvo, kdy tvoří jejich domov, či migrační zónu – jedná se zejména o hmyz, ptáky a drobné živočichy.
NEHODOVOST NA SILNICÍCH
Mnoho lidí si spojuje stromy okolo vozovky s dopravní nehodovostí. Právě tato údajná nebezpečnost alejí pro silniční provoz vede k návrhům, aby stromy od dopravních komunikací zmizely. Docílí se však kácením alejí požadovaného efektu?
Dle francouzské studie aleje riziko smrtelných nehod nezvyšují. Zjistilo se, že i v okresech Francie, kde je desetkrát vyšší hustota alejí, než je francouzský průměr, je riziko nehodovosti třikrát nižší. Aleje zkrátka nejsou zásadní příčinou zvyšování smrtelných nehod. Naopak. Řidiči by měli aleje využívat k vyčtení informací o průběhu vozovky – aleje naznačují zatáčky, zvyšují možnost předvídat následující směr cesty, míhající se stromy vedou řidiče ke zpomalení jízdy atd. K odstranění stromů v nebezpečných dopravních úsecích by se mělo přistoupit jen tehdy, pokud snížení rizika nehody nelze již dosáhnout jiným způsobem – například instalací svodidel, která odvrátí přímí střet vozidla se stromy, v rámci dopravního značení aplikovat vodící tabule upozorňující na nebezpečné zatáčky, snížení dovolené rychlosti vozidel a jiné. Musíme si uvědomit, že strom neskočí řidiči do cesty. V mnohých případech je na vině právě sám řidič a jeho nepozornost.